Kvalitní obrazová data nejsou jen podkladem pro mapy – mohou být i klíčovým vstupem pro vědecký výzkum. Potvrzuje to nová peer-reviewed studie z Aalborg University, která se zaměřila na hyperlokální mapování urban tree canopy (UTC), tedy zápoje korun stromů, v centru dánského města Randers. Cílem bylo navrhnout jednoduchý, transparentní a prakticky použitelný GIS model, který dokáže přesně určit, kde ve městě stromy skutečně jsou – bez nutnosti složitých AI workflow.
Do studie byla zapojena letní multispektrální ortofota, která jsme nasnímkovali v roce 2023 s rozlišením 0,2 m. Autoři z nich vytvořili true orthophoto (TOP), aby odstranili perspektivní zkreslení a zajistili prostorovou přesnost vůči výškovým datům. Z červeného (RED) a blízkého infračerveného (NIR) pásma následně spočítali NDVI, který sloužil jako klíčová vrstva pro odlišení vegetace od městského povrchu. Právě kombinace kvalitního letního snímku (tzn. vegetačního snímku) a NIR pásma umožnila spolehlivě identifikovat koruny stromů i v komplikovaném městském prostředí.
NDVI vrstvu vědci dále zkombinovali s výškovými daty z dánského národního modelu terénu (DHM) a vrstvou budov. Pomocí prahování čtyř parametrů (ne-budova, výška, textura, vegetace) vytvořili překryvný model v ArcGIS Pro, který výsledné plochy klasifikoval jako UTC. A jaký byl výsledek? Na ploše cca 0,5 km² byl vypočten zápoj korun 4,57 % a model dosáhl celkové přesnosti 96,8 % při ověření na 500 ručně anotovaných bodech.
Studie zároveň ukazuje širší souvislost: dostupnost kvalitních letních ortofot s NIR pásmem může být pro města zásadní při plánování klimatické adaptace. Mapy zápoje korun jsou přímo využitelné při řešení přehřívání měst nebo hospodaření s vodou. Naše data tak v tomto případě nebyla jen „další vrstvou“, ale klíčovým vstupem, který umožnil vznik přesného a prakticky použitelného modelu pro městské plánování.
